První den
A je to za námi, ten první den. Druháci hůře prvňáků. Ti do konce září tiše sedí a nedutají, než se rozkoukají. Druzí dutají ihned od začátku a někteří překračují míru. To ta korona, neviděli se.
A z čeho máme radost…. Přestávky, společné svačiny, máme tu kámoše, učí se matika, sedím s Vojtou, jsem tu zase s Fandou, mám paní učitelku Ivu, škola má konec a já se můžu vrátit domů. Refrénem radosti v mnoha životabásních bylo – chodit do školy. To ta korona, neučili jsme se společně asi dost:)
A co nás trápí …. to bylo jednoznačné: známá vodrhovačka: Musím ráno vstávat. To ta korona, rozmazlila nás:)
Začínat ráno spolu je hezké. Končit odpoledne spolu je ……………. ? 🙂
